Legislativa v České republice

Zde uvádíme informace, které zkompletoval Ondřej Veselý a po dohodě s ním je publikujeme.

1. část

Vážení provozovatelé webkamer,
před časem jsem se obrátil na webcams.cz s dotazem, jak je to s legislativou provozování webových kamer. Už jsem to zjistil, takže si myslím, že by to mohlo zajímat i Vás:

  • Provozování není všeobecně zakázáno.
  • Nejdůležitějším legislativním omezením je §12 obcanského zákoníku, jenž praví: Ochrana osobnosti
    § 11
    Fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy.
    § 12
    (1) Písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením.
    (2) Svolení není třeba, použijí-li se písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky nebo obrazové a zvukové záznamy k účelům úředním na základě zákona.
    (3) Podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy se mohou bez svolení fyzické osoby pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též pro vědecké a umělecké účely a pro tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství. Ani takové použití však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby.
    § 13
    (1) Fyzická osoba má právo se zejména domáhat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění.
    (2) Pokud by se nejevilo postačujícím zadostiučinění podle odstavce 1 zejména proto, že byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost ve společnosti, má fyzická osoba též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích.
    (3) Výši náhrady podle odstavce 2 určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.

Z tohoto vyplývá že existuje několik vyjímek: Zpravodajské účely (na to ale musíte mít novinářskou akreditaci), Vědecké účely (asi by to mělo být pod záštitou nějaké vědecké instituce) Filmové účely (náhodný záběr při natáčení (až budete někdo natáčet film webkamerkou tak se ozvěte, protože to chci vidět :-)))))

Ani pro tyto účely však nemůžete natočit někoho ve chíli, jenž by mohla ohrozit jeho čest, či dobrou pověst.

Ještě jedna vyjímka existuje a to zařezení do schváleného bezpečnostního systému, ale neznám nikoho, kdo by něco takového používal.

Jako zadostiučinění se rozumí finanční odškodné, či veřejná omluva. V případě, že by jste uveřejnili záběry, jež by někoho skutečně poškodili můžete se dostat až do rozporu s Trestním zákonem 140/1961 sb. !!! Pokud by vznikla škoda nikoliv nepatrná (rozuměj 5.000,- Kč), kvalifikovala by se takováto činnost jako TRESTNÝ ČIN !!!

Takže je asi důležité vědět, jak se my, prostí smrtelníci můžeme takovýmto postihům vyhnout:

  • Záběry z velké výšky, kde nebude možné nikoho identifikovat.
  • Pokud není kamera dostatečně vysoko, použijte nízké rozlišení.
  • Pokud si chcete provozovat kamerku ve veřejně přístupné místnosti, dejte na vstupní dveře upozornění asi v následujícím znění: Tato místnost je sledována webovou kamerou a snímky z ní jsou zveřejňovány prostřednictvím Internetu. Vstupem do místnosti souhlasíte s uveřejněním snímků, na kterých se můžete objevit i Vaše osoba.
    Ovšem já bych byl v takovémto případě velmi opatrný.

Doufám, že jsem alespoň přispěl radou někomu, kdo se nechce dostat do rozporu se spletitostí zákonů.

S pozdravem Ondřej Veselý

2. část

Dobrý den‚
ve středu jsem psal o legislativě v provozování webkamer. Dnes bych si dovolil ještě popsat jeden problém‚ se kterým se můžete teoreticky setkat.

Jedná se o to‚ že se na webkameře můžete setkat s tím‚ že by se materiály z webkamery mohly stát velmi důlezité‚ nedej bože stěžejní k objasnění trestného činu‚ nebo přestupku. (samozřejmě‚ že takováto situace by platila jenom v případě‚ že si jednotlivé záběry ukládáte).

Zákon ukládá nám všem ohlašovací povinost a součinost při objasňování trestných činů‚ či přestupků. To znamená‚ že pokud bychom dospěli do stádia‚ kdy budeme mít uloženy záběry z trestného činu‚ jsme povini ohlásit toto policii a materiály předat. Pravděpodobně dojde k řízení přestupkovému‚ nebo soudnímu ( záleží na výši škody viz. minulý příspěvek)‚ kde budou naše záběry postaveny na důkazní rovinu.

Do této chvíle je vše v pořádku. Ale pozor‚ v tuto chvíli nastává paradox. Tím‚ že jste někoho natočili a ještě ke všemu záběry použili (a to i při soudním jednání neveřejném) se vystavujete velkému nebezpečí žaloby na ochranu osobnosti §12 obč. zák. A věřte tomu‚ že taková žaloba příjde‚ zvlášť v případě že se jedná o soudní jednání a obhajoba má schopného právníka.

Takže z toho vyplývá‚ že máme dvě možnosti:

  • I když máme ohlašovací povinost‚ tak dělat‚ že jsem nic neviděl‚ žádné záběry nemám. (Tuto variantu bych asi použil já‚ zvláště když by se nejednalo o závažný trestný čin jako např vražda‚ rabování‚ trestné činy proti republice atd....)
  • Ještě je tady možnost domluvit se s policií na tom‚ že záběry byly poskytnuty anonymě. To je ale problém‚ protože z většiny záběrů se sá poznat‚ odkud byly pořízeny‚ protože nezapomeňme‚ že většina kamer je umístna napevno. Dále se můžeme domáhat zákoné ochrany svědků‚ ovšem to vás nezbavuje rizika ze strany žaloby na ochranu osobnosti.

Takže na závěr: Tato záležitost je pouze na Vašem občanském vědomím a právní povědomosti. A nezapomeňte: NEZNALOST ZÁKONA NIKOHO NEOMLOUVÁ

Přeji všem mnoho úspěchů
Ondřej Veselý